About Me

O Mně

Jiří Novák

O mně

Technika

Příslušenství

Tipy a rady

Fotograf

Je dokázáno, že tyhle „řeči“ nikoho z návštěvníků foto-webů nezajímají…

Všichni se chlubí na úvod stejnými frázemi. 20 letý fotograf píše, že fotí celý život, přičemž to u něj znamená max. 5 let. Každý, kdo má 3 roky lepší foťák uvádí, jak má za sebou roky praxe a nabízí se jako svatební fotograf. Z profese fotografa se stala odpadní žumpa plná různých cvakálků, kteří plní Facebook a Instagram absolutními mazanicemi, platí si reklamu, útočí na kdejakou skupinu a honí si ego na nic neříkajících followerech a lajcích.

…a přesto to máme za potřebí psát všichni.

Z nostalgie, vnitřního nutkavého pocitu jakési povinnosti a mnozí z lstivé mazanosti. Píšeme všichni jako povinnou bísničku řádky s tím, co nás k focení přivedlo, co nás u něj udrželo a co je naším smyslem fotit dál a dál. Kecy úplně o ničem, bez smyslu pro toho, kdo na našich stránkách hledá jen výsledek a je mu úplně jedno, jestli Pepík fotí právě proto, že mu jako malýmu táta koupil foťáček nebo jak starej Alojs vytvářel fotky v době, kdy se oštěpem lovili mamuti, což přeci znamená, že musí být nejlepší, protože to dělá X let v kuse a bez přestávky.

A co tedy já?

Jo, fotím dlouho, fotím rád a někdy bych do toho všeho kopnul. O faunu jsem se zajímal odmala a tak fotím vše, co má nohy, křídla nebo ploutve. Hlavním cílem jsou vážky. Pár let zpátky jsem se za nimi honil celé léto, které jsem dokázal strávit někde u rybníků či potoků. Nyní už tolik času není, přesto je však moje rodina častokrát otrokem této záliby a místo courání po městech, památkách a parcích, sedíme celé dny u vody, a zatímco se děti cákají, táta s foťákem lítá kolem vody jak podivín.

Po nějakém čase jsem se odvážil k focení lidí, a tak nyní fotím i portréty, rodinné fotografie, svatby aj. akce. Vždy jsem měl blízko ke psům. Delší dobu jsem tedy fotil i pejsky, což mě nyní už trochu pustilo, přesto zájemce o jejich focení neodmítám.

A jelikož fotím opravdu řadu let, rozhodl jsem se před pár lety pořádat i kurzy focení. Termíny nevypisuji, ale vždy se domlouvám s jednotlivými zájemci individuálně. Můj zájem je, abyste si opravdu z kurzů něco odnesli. Naučili se nad focením přemýšlet, ale zároveň nebyli svázáni technikou. Kurz není o tom, ukázat vám automatické ISO nebo si jen někde sám zafotit na účet účastníků kurzu (opravdu mi věřte, že tak některé kurzy fungují). Mé kurzy se vám tedy určitě vyplatí.

Někteří lidé se mě ptají, proč nejsem vidět v časopisech, proč nesoutěžím v našich foto-soutěžích. Ano, nesoutěžím a fotky nikam neposílám. Kdysi jsem posílal. Jenže problém je ten, že zatímco ve světě vám za otisknuté fotky dávají peníze, u nás s vámi komunikují stylem, že máte být za otištění vlastně vděční. Navíc ani naše časopisy nekupuji. Jejich pofidérní úroveň je směšná. Články tam píší lidé, kteří mají daleko k profesionalitě a znám i velmi labilní jedince, kteří ve svých začátcích neváhali okrádat lidi na Facebooku a nyní píší články pro foto-časopis :-/ Že by obrázek naší společnosti obecně v praxi? A soutěže? Opravdu mě nezajímají soutěže, kde už X let sedí v porotě ty samé tváře fotografů, jako kdyby u nás nikdo jiný nefotil přírodu než partička s názvem „Pan Bambousek a přátelé„. Když ode mne koupil fotku americký časopis, dostal jsem honorář, za který jsem si mohl pořídit nový makroobjektiv. Když mi česká firma psala za kolik bych jim prodal fotku, kterou chtěli použít pro reklamu na psí žrádlo, a já si řekl čtvrtinu ceny, kterou mi dali z USA za jediné foto, raději už neodepsali. Jen nezapomněli opomenout, že bych já už foto nikde a nikdy nemohl použít. Tak taková je úroveň našich časopisů, našich soutěží, naší fotografické společnosti u nás v ČR. Proto se úspěšně držím mimo, a nic mi v tomto směru nechybí 🙂

Čím

Fotím

Již od začátku digitálních zrcadlovek používám těla od firmy Nikon. Jedinou výjimkou byl pro mě můj první kinofilmový automat Minolta. To samé ale nemohu říci o objektivech, tam se těm od Nikonu tak nějak vyhýbám.

Sigma 500 mm f/4 DG OS HSM Sport

Sigma 24mm f/1,4 DG HSM ART

SIGMA 135mm f/1.8 DG HSM ART

Nikon 300mm f/4D ED-IF AF-S

Další

Příslušenství

Fotobatoh | Neewer Pro

NEPODCEŇOVAT! Batoh je po technice nejdůležitější součástí výbavy fotografa. Už jsem používal batohy od různých značek – Manfrotto, Lowepro aj. Vždy mi na nich vadilo hodně věcí a nechápal jsem, jak za takový klumpy může chtít někdo takovej balík peněz. Nakonec jsem pořídil batoh, který byl nejlevnější ze všech co jsem kdy měl. Paradoxně je nejprostornější, nejpohodlnější a zatím jsem na něm nenašel nic, co by mě vyloženě štvalo.

Monitor | BenQ SW271 27"

Fotky jsem řádku let upravoval na obyčejných LCD, poté jsem si pořídil fotomonitor ASUS, s kterým jsem pracoval asi 5 let. Poslední dobou mi ale začalo vadit jeho barevné podání (zejména bílá a barevné přechody), a tak jsem si pořídil tento skvost od Benqu a musím říct, že práce na něm je jedním slovem paráda.

Barevná hloubka: 10 bit | Barevná škála – AdobeRGB 99%, sRGB 100% | Rozlišení: 3840x 2160 (4K UHD) | matný IPS displej

Čtečka XQD karet

Na eBay, Aliexpress aj. se prodávají různé levné čtečky karet XQD. Koupil jsem jednu, která nevydržela ani 14 dní, karta v ní nedržela, čtečka se neustále odpojovala z PC nebo hlásila vadnou kartu. Poté jsem zakoupil tuto. Karta se do ní tzv. nacvakává stejně jak do těla foťáku a tak skvěle drží a nic nebrání bezproblémovému transportu fotek do PC – podpora USB 3.0. Čtečka stála pár dolarů, takže určitě není třeba kupovat předražené u nás.

B+W ochranný filtr XS-PRO DIGITAL MRC nano 007

Krom Sigmy 500mm/4 ho mám na všech objektivech. Díky tomuto filtru vůbec nepoužívám krytky objektivů. Neřeším krkolomné čachry při výměnách objektivů atd. Filtr nijak nezamezuje průniku světla, ale jen chrání přední čočku. Díky nano vrstvě pak neřeším ani čištění – jednak se špína nedrží a pokud ano, mohu jí otřít doslova čímkoliv. Voda po nanovrstvě stéká, prach se díky téměř nulovému statickému náboji na filtru nedrží.

S čím

Poradím?

Pár věcí, kterých se vyvarujte a budete mít snadnější začátky:

Nepouštějte se do učení grafických editorů dříve než budete opravdu spokojeni s tím, co jste vyfotili. Pokud nejste prvotřídní grafik, tak stejně nic nezachráníte.

Nedávejte na hodnocení a komentáře na sociálních sítích a na internetu obecně, pokud dotyčný nemá za sebou sám nějakou práci, která ho k hodnocení vašeho díla opravňuje. Lidé rádi kecají do všeho, aniž by tomu za mák rozuměli.

Neutrácejte haldy peněz za pofidérní fotografické pomůcky, které vám v kdejakém chytrém článku doporučují všichni ti experti přes focení. Nebudete je v 90% potřebovat. Hlavním takovým příkladem je stativ. Doporučí vám ho všude, ale pokud nebudete fotit opravdové makro, záběry na dlouhé časy nebo hvězdnou oblohu, tak ho nepotřebujete! Věřte, že si focení užijete daleko víc bez tohohle břemena navíc.

Nenechejte se zlákat na kdejaký kurz focení. Snaží si tím dneska přivydělat kde kdo, aniž by měl co předat. Další kurzy pak nejsou kurzy, ale páni inženýři si je tak prostě pojmenovali. Spíše jde pak o srazy fotografů, kdy si zaplatíte např. focení nějakých ochočenek (rozumějme ochočených zvířat jako tygr, rys, různí dravci, lišky atd.) a nikdo vám nic vysvětlovat nebude a pořadatel si jen na váš účet zadarmo zafotí.

Nestresujte se nějakými pravidly (kompozice, nastavení přístroje atd.). Ne nadarmo jsou nejdražší fotografie v historii velmi často mimo všechny ty „zákony“. Focením se bavte, zkoušejte a vymýšlejte. Nenechte se odradit všemi těmi mudrci, kteří každou fotku posuzují dle příruček s pravítkem v ruce a většinou sami nevyfotili zhola nic, co by stálo za řeč. Na druhou stranu, pokud pravidla porušujeme, měli bychom si sami umět zdůvodnit proč.

Buďte soudní. Nemyslete si, že děláte všechno dobře a nejlíp. Porovnávejte svou práci s někým, jehož fotky se vám líbí. Může vás to nasměrovat, ale nenechejte se zlákat ke kopírování. Takových už je víc než dost.

Neberte foťák jako palnou zbraň. Spoušť mačkejte až když cítíte, že je to ono. Čas a pocit znechucení při mazání desítek stejných a nepovedených fotek opravdu nic nenahradí.

Nemyslete si o sobě jak jste originální. Ubráníte se sebestřednému pohledu na svou tvorbu. Vždy tu bude někdo, kdo to umí lépe. Jde o focení, ne o soutěž.

Neberte jako měřítko kvality vašich fotek počet sledovatelů nebo lajků na Facebooku, Instagramu atd. Je to nesmysl! I hrůzy mají na FB hromadu lajků, protože mají dotyční hromady „přátel“, své fotky cpou do X skupin, příp. si platí reklamu. A každý víme, že chválu na internetu lze nejlépe získat další chválou. Takže, jak se říká „kdo maže, ten jede„.

Obecné myšlení ovlivněné informacemi z neznalého okolí:

Víc megapixelů:

Proč? Honíte se za nesmyslem! Rozlišení je pro vás důležité jen tehdy, pokud se rozhodnete na velkoformátové tisky nebo na velké výřezy z originálních fotografií (něco třeba vyfotíte z dálky a budete chtít uměle přiblížit – zvětšit). Ve všech ostatních případech pro vás není rozlišení nijak důležité. Pro tisk fotografie např. 90x60cm vám bohatě stačí rozlišení 18MPx.

S ohledem na pozorovací vzdálenost každého formátu fyzického obrazu/fotky, můžete uvažovat takto:

  • foto 10×15cm / úhlopříčka 18cm / 360 DPI /  3 MPx

  • foto 20×30cm / úhlopříčka 37cm / 240 DPI /  5.5 MPx

  • foto 40×60cm / úhlopříčka 73cm / 170 DPI / 10.5 MPx

Dnešní foťáky mají běžně kolem 24MPx, pokud koukáte po nějakém, který má 40MPx, pak je dobré si říci „PROČ?“.

Mobilní telefony:

Není tajemstvím, že se najdou tací, kteří srovnávají kvalitu fotek z mobilu s fotkami ze zrcadlovek. Tomu se lze jen od srdce zasmát. Ony vtipné hodnoty mobilních fotoaparátů, kdy výrobci lákají na X čoček nebo velká rozlišení, přičemž velký počet bodů je nahňácaný na miniaturním snímači a proto nemůže být obrazový výstup nikdy lepší než u zrcadlovky, kde je počet bodů na mnohem větším snímači.

Zkalibrovaný monitor:

Další blbost. Každý rádoby profi fotograf vám bude tvrdit, že bez zkalibrovaného monitoru jste vyřízení. A proč tomu tak není? Kalibrace se provádí opět hlavně pro tisk – sjednocuje se barevný profil fotografie a výstupu tiskárny. Pokud vaše fotografie vystavujete jen na internetu (nebo si tisknete do rodinného alba) nemá pro vás kalibrace žádný smysl. Každý, kdo si pak vaší fotografii prohlíží by totiž musel mít také zkalibrovaný monitor a jelikož tomu tak není a nikdy nebude, vidí bez nebo s kalibrací každý vaší fotku stejně úplně jinak.

 

Napište mi

Kontaktujte mě

error: Obsah je chráněn (chráněno autorskými právy) !!